hlavní strana

pondělí 15. května 2017

Na růžích ustláno ...


... není každý den.

A i když je to nad slunce jasné, stejně mě vždycky dostane takový den, kdy se vstane zádelí napřed.


Začalo to nenápadně ...
Ráno se mi špatně vstávalo, ale oblečky i pyžamko do školky jsem nachystala už večer, naštěstí, jinak by asi dítě spalo jen v gaťkách, ale nakonec jsme to docela zvládli, i když na mě tedy Valinka poprvé vyzkoušela vyplazování jazyka.

<-- čti více přes Další informace ;)


pátek 5. května 2017

Jak to začalo s předením ...


... v mých zamilovaných Rychlebech  :)

"Jakoby nic" se mi dostala před oči nabídka kurzu předení a zpracování ovčí vlny nedaleko od nás 
 a bylo vymalováno :)

Že je to takhle jednoduché ? Ano, je :)


S paní jsme se domluvili na brzském termínu a já se nemohla dočkat - už aby bylo 30.3. !!!

Valinku ráno do školky, manžel po noční do peřin a já frčím vstříc neznámu. 
Adrenalin, zvědavost a těšení se v jednom. 
Občas si takhle sama vyrazím za poznáním,  za hranice všedních dnů ...

Upršené ráno - frčela jsem si to nezvykle přes Černohorské sedlo, kde mě překvapila rekonstrukce silnice ze strany od Koutů, což je pro mě novinka, je vidět že zprávy neřeším :D
 -  se střídalo se sluncem a mlhami , prostě  pravá zážitková, přesně takhle to miluju :)


Milé přivítání s drobnou, usměvavou a plaše působící  Luckou mě docela uklidnilo 
a my si na přivítanou sedli ke kafíčku a naprosto báječnému teplému koláči 
- ideální kombinace.


A jasně, recept mám, peču ho moc ráda, ale takový se mi ještě nepovedl,
 možná ani nikdy nepovede ;) 
 Jsou věci ...

Úplný šok nastal, když jsme zjistily že jsme narozené ve stejný den, 
a že milujeme stejné tajemné místo - pořád je to náhoda ???

A pak jsme se pustili do příprav :)

Nastalo rozvolňování  ....
Před a po ;)

... česání na hřebenech ...



... na kramplích ...


... na česačce. Makačka veliká.


Nějaké rouno jsem si dovezla své, v létě s láskou vyčištěné, vyprané a usušené. 
Nikdy bych nevěřila že z něčeho takového jde stvořit docela příjemné přadýnko 
- vzpomínáte?  článek ZDE  


No své... Darované od Táni ze Zlína, po jejich ovečkách :)

Byla jsem víc než překvapená a moc ráda, že ta práce nebyla marná 
a i když to nebude ňuňátko, tak bude životaschopné  :)

Ano správně, i tkaní je ve výhledu .

Malá inspirace, byla v té nádherné roubence všude okolo :)


Po malé obědové přestávce zase úžo papáníčko, 
tentokrát domácí hovězí se zeleninou v jednom hrnci a k tomu chlebík s máslem,
 jak jinak než domácí.
Prostě pohádka, krása, chutě a jednoduchost v jenom :)

A poté už přišlo na řadu opravdové přední našich společně připravených 
česanců.

A že to žádná legrace nebyla, to mi potvrdí ti, kteří už s kolovrátkem mělo tu čest -
i když jsem ještě dlouho nechápala,
 jak se z nadýchaného ničeho může vůbec stát pravidelné a pevné cosi.

Naladili se dva kolovrátky, my k tomu sedli a já koukala, učila se a zkoušela  zas a zas 
dlouho předlouho.


Nešlo to, nit se ztrácela, nit nešla protáhnout a už vůbec ne navázat, nit byla silná,
 kolovrátek se vracel v chodu, nitka se přetáčela, 
zkrátka to nešlo a nešlo a nešlo  ....

.... a pak najednou CVAK ...
a vono to ŠLO  !!!!

Jen tak, samo, zničehožnic, jakoby i bez mého přičinění :))


Moje vůbec první předení , 
vážně obrovský zážitek :)

A pak nešlo přestat a předla jsem všechno co bylo po ruce, hodiny a hodiny u kolovrátku,

střídavě oblačno, ale přesto to jelo :)





A je ze mě přadlenka :))

Sice v plenkách, ale na světě :)


A moje miminka - hezky popořadě :

Adéla - baby merino,  můj úplně první kousek - překroucený až hrůza, ale celý a můj :))
Barča - Lucčin shetlandský beran Eda a mohérová koza - 
              (předla Lucka a já seskávala, ze dvou nitek jsem upředla jednu dvounitku  )  
Cyril - moje Tániny ovečky 
Eda - dvounitka ze shetlendského berana Edy a Tániných oveček
            (D jsem přeskočila,  nějak  mi tam nesedělo )

Jsem hrdá máma, nikdy je nedám, jen je zafixuju (no možná jo, možná ne :D ) 
a dám si do obrázku na památku :)

A že to nebylo jen o předení ... 






                            

Africké mýdlo, tak často jsem si snad nikdy ruce nemyla, je dokonalé !
K dostání např. na Ekokoze



A můj pokojíček s duchnou a výhledy do lesů a na daleká polská jezera .



Moc si toho času u Lucky vážím, je to úžasná osůbka, 
hodně mi změnila život ♥ 





A cesta zpět do města ?

Chtělo to zastávku na popřemýšlení si ve výškách a na větru -
kafe do kelímku na Sedle to jistilo :)

A mimísci se zatím slunili :)









DĚKUJU LUCI ! ♥ 

Za návrat ke kořenům, za krásný a neopakovatelný den a tak vůbec :)
Však víš ....